ADRŠPACH- tentokrát již 3 ročník 1.-2. srpna 09
Již po třetí se sjíždíme na dvoudenní vyjížďku s posezením „U skalního koně“ v Adršpachu, na které jsme zváni Jezdeckým klubem Ostaš. Sraz je u Hrudíků ve Žďáře. Kolem desáté hodiny dorážím do Žďára a okamžitě dostávám občerstvení. Za pár minut všichni vyrážíme.
Nevím, kolik vozů jede, ale sedloví koně jsou 2. Jedeme směr Česká Metuje a dále nádhernou krajinou s překrásným výhledem, směrem k Zámečku Skály, kde se vozáci a spolusedící občerstvují. Já jedu s kobylkami dál, mladá je trochu nevrlá. Na kopci odpřahám, trochu je nechávám napást.
Zanedlouho se k mému úžasu vylouplo první spřežení. Honem postrojit, ještě se pan Jansa ptal, jestli potřebuji pomoct. S díky odmítám, doma si musím také vystačit sama. Cestou potkávám turistickou skupinku dam, zvesela zdravím a stavím, okamžitě se hrne spousta otázek. Kudy a kam, co je to za plemeno, kolik je tomu a kolik tomuhle koníkovi, jak je starý pes? Vše se smíchem vypravuji a nakonec dodám: „Když už víte kolik komu je, tak já vám řeknu, že já potřeštěná bába budu mít šedesát a dokonce mám neoficiální rekord...
Po několika pauzách sjíždíme do Horního Adršpachu. Zvoní mobil, muž mi volá kde jsem, prý že jsem se ztratila? Ale né, to jen někdo vypustil hlášku....
Vjíždíme do statku, musíme si hodně nadjet. Naštěstí řidiči mají rozum a čekají až se otočíme do protisměru a řádně rozjedeme do prudkého kopce. Každý si v tom svahu nachází plácek pro svůj vůz a koně. Za nedlouho přijíždí další povozy záhoráků z Broumovska. Všeobecné vítání, halasení. Myslím si, že toho měli všichni dost, koně i lidi. Je to asi, myslím,
Večer se rozjíždí zábava, soutěž, hudba, tanec. Musím se pochlubit, vyhrála jsem první místo ve „scénkové“ soutěži „MISTR KOČÍ 2009“. Já když se rozjedu, tak to musí frčet. Muž mi poté říkal, že lidi řvali smíchy. V pozdních hodinách (i ranních) se každý ukládá spokojeně ke spánku. Ve tmě klopýtám o oje záhoráků, podvědomě si chráním operované kyčle a padám na „hubu“. Kyčle mám v pořádku,
ale zato pořádný monokl pod okem.
2. srpna ráno po společné snídani strojím kobylky, chci jet dál do Janovic. Naše mladá si někdy, hlavně ráno, postaví hlavu a že nepůjde a nepůjde. Musím si pomoci trochu bičem. Jede se pěkně, ještě není tak horko. ....
Foto od paní Tučkové zde a na: http://www.jkostas.estranky.cz/fotoalbum/rok-2009/adr-1-2_8_2009
Mé foto na: http://hofina31.rajce.net/Adrspach